Jak to všechno začalo

Terapie tmou! To je téma, které mne oslovilo před mnoha lety. V minulosti jsem navštívil a prolezl řadu jeskyní, tunelů a šachet. V některých z nich přespal a zažil zde pozoruhodné věci. Proto mne představa dlouhodobého pobytu ve tmě nadchla. Můj názor na terapii tmou nezměnil ani první, dost náročný, pobyt ve tmě. Poznání, které mne doslova zaplavilo v průběhu terapie, bylo svojí hloubkou a intenzitou zcela výjimečné. Uvědomil jsem si, že terapie tmou má obrovský potenciál v rozšiřování našeho vědomí, a že stojí za to ji praktikovat častěji. Trvalo to hromadu let, ale můj sen se stal skutečností. Mám "svou vlastní tmu". A zjistil jsem, že krátkodové i dlouhodobé terapie tmou nám mají co nabídnout.

Něco málo o terapii tmou

Není až tak důležité v co věříte, nebo v co si myslíte, že věříte. Pobyt ve tmě je pro každého zážitek, značně přesahující běžnou zkušenost. Je to zážitek poskytující množství kvalitního odpočinku a dostatek spánku. Je zde dost času na to uspořádat si své myšlenky, své záměry, dojít inspirace, pochopit věci. Říká se, že náš mozek přijímá zrakem 70 - 80% vnímaných informací. Zbylých 20 % připadá na další čtyři smysly. Když jej o vizuální stimuly připravíme, získáme tím prostředí vhodné k dokonalému odpočinku a pro práci na osobním rozvoji. Když není naše dominantní mysl zásobována vjemy zvenku, po čase se utiší a tato zásadní zkušenost, kterou některé duchovní tradice označují jako "zastavení vnitřního dialogu", či "zastavení světa", je ideální pro dosažení úrovně vědomí, která jsou nám v běžném životě skryty. V tomto stavu jsme otevření léčbě, rozpouštění životních programů, hledání nových životních záměrů, rekapitulace života, snění, a praktikování libovolné duchovní praxe či cesty osobního rozvoje.

Okolí a cesta k nám

Tma se nachází na samém pokraji obce. Po opuštění tmy lze navštívit zbytky zříceniny, která se nachází na pokraji lesa 300 metrů od domu, nebo se kochat krásným výhledem do kraje. 

A ještě něco navíc...

Pozor! Ve tmě není vůbec žádná tma!