Libor - týden ve tmě

Od týdnu stráveném v zatemněné maringotce jsem očekával nějaké, mnou stanovené výsledky, jako například 

•  že se tak vyspím, až mě to přestane bavit 
  
•  provedu důkladnou sebereflexi a to několikrát 
  
•  budu pravidelně cvičit 
  
•  pročistím si tělo 
  
• díky domluvené stravě 
  
•  postupně něco ve tmě uvidím
  
• zažiji neuchopitelné zážitky mimo realitu.  
  

Jsem rád, že můžu říct, že vše, co jsem jen mohl očekávat se stalo. Tento týden stavím k těm nejzajímavějším v mém životě. První dva dny jsem v podstatě prospal, vzhůru jsem byl jen několik hodin každý z těch dní, bral jsem to jako inkubační dobu v novém prostředí. Je pravda, že ve tmě není tma. Světlo, které jsem soustavně viděl se den ode dne měnilo - z jemné, silně difuzní "polární záře" přecházelo do prudkého "oslnění bleskem" nebo milionů drobných světelných teček měnících se v provazy "živého" světla. Zajímavé bylo, že hloubka ostrosti všech těchto světel nebyla pocitově větší, než 30 cm a to i při chůzi. Měnila se i barevnost - první dny šlo jen o slabě bílou záři, postupně se přidávaly i barvy jako červená, modrá, zelená. pohromadě i samostatně v tečkách, nebo provazech, posléze i odstíny atd.. a vše se co vteřinu měnilo a vyvíjelo. Když už jsem měl pocit, že jsem rozkoukaný a bude to asi tak všechno, začala se světla přetvářet a seskupovat v jednolitou "masu" ze které jakoby negativem začaly vystupovat různé obrazy a časem se začaly i hýbat.. co bylo dál, je jen pro mě :) ale věřím, že mnou popsaný úvod do "rozkoukání " bude pro všechny plus mínus stejný. 

Většinu času jsem věnoval reflexi života, zátěžových situací, zaměstnání, vztahů..Tíha prostředí mě dovolila se sám sobě otevřít víc, než jsem očekával a jsem za to rád. 

Je zajímavé co všechno ve vjemovém vakuu člověku nabídne mozek k prozkoumání - viděl jsem věci, tvory, místa, které nemám s čím spojit, nikde jsem je doteď neviděl. Škoda, že neumím kreslit :) 

Chvilku jsem si říkal, jestli ten tlak světel, který postupně doplnil stroboskopický jev, nemůže přerůst v něco otravného, trýznivého, ale nestalo se tak, po celou dobu jsem necítil nutkání utéct, nebo rozsvítit. Stejně, jako není tma, tak není ani ticho. Slyšel jsem různé hladiny šumu, ale ani onen tinnitus neobtěžoval. Jen dokresloval situaci. 

Pro mě byla správná volba terapii tmou podstoupit u Petra, ve všem mi vyšel vstříc, je zkušený průvodce a nenásilně, mentorsky mě drobnými radami ve správný čas pomáhal postupovat kupředu.